Ostatní…
Pověst – havraňská Rachel
Přímo na území Havraně je v souvislosti s těžbou zmiňováno místo zvané Rachel, kdesi jsem našel i zmínku, že Rachel by mohla souviset s roklí, která se táhne středem obce. Může existovat prosté a jednoduché vysvětlení – Ráchel se mohla jmenovat manželka majitele dolu a on pojmenoval důl po ní. Na druhou stranu je Ráchel jedna ze čtyřech židovských pramatek a lze nalézt i takovéto vyjádření:
„Odtud ( myšleno ze židovské tradice ) je znám pojem ‚šechina‘, což se překládá jako ‚přítomnost boží‘, ale význam je mnohem košatější a složitější. Má se zato, že šechina je oním mnohovrstevným ženským aspektem božství. Například v noci existuje takový obřad, kdy duchovní vyběhne z domu a křičí něco v tom smyslu – probuďte se a plačte, šechina je vzdálena od Boha. Šechina má dvojí personifikaci – dle Starého zákona. První je Ráchel, a druhá Lea. Ráchel bych viděla jako obdobu Černé Kálí, naprostá beznaděj, příšerné utrpení…“
Tolik komentář podepsaný jako „hanka (02.09.2006 11:03) [88.101.2.xxx]“ pod článkem „První žena Adamova“ na serveru Astrolab.cz.
Je Rachel jen obyčejná rokle?
Po té, co server mapy.cz začal zobrazovat také mapy tzv. II. vojenského mapování, objevil se nový pohled na rozložení obce. Na první pohled přitáhne pozornost charakteristický terénní útvar, kterým prochází horní část rokle. Historické jádro obce vyrostlo pod ním. Roklí, která mohla být dodatečně vyhloubena v souvislosti s nějakou pozdější těžební činností, protéká potůček pramenící v horní části. I když se mezitím obec rozrostla tak toto místo dodnes není zastavěné, je na něm ovocný sad.
Snažit se pochopit židovskou mystiku je zřejmě příliš velké sousto a tak velmi zjednodušeně lze šechinu chápat jako boží přítomnost. Rachel by pak mohla být ztotožněna s „Velkou mateřskou bohyní“ v podobě stařeny. Je příliš troufalé domnívat se, že např. v rámci středověké kolonizace severozápadních Čech, přišli do Havraně kolonisté, Židé, kteří dali místu, podle tehdy možná ještě živé tradice, spojenému s „boží přítomností“ jméno Rachel? Nemohl by na tomto místě být „Branův háj“?
V keltské tradici je Bran spojen se smrtí, se zapadajícím Sluncem, jeho posvátné háje jsou háje olší. Olše ukazuje na poslední stadium v koloběhu ročních proměn Velké mateřské bohyně, na období, kdy se zjevuje jako stařena a životy bere.
Zůstaňme však na zemi, příklad obce Rokle ukazuje na fakt, že z „Rachel“ je možné udělat „rákel“ a posléze „rokel, či rokli“, Machkův Etymologický slovník jazyka českého uvádí etymologii u rokle „z něm. Rachel s německou nářeční výslovností o za a“ a existují i svědectví o tom, že havraňští starousedlíci říkali rokli „Rochl (čili Rochel)“ nebo „Rochlplatz“. V tomto kontextu je více než patrné, že výše uvedená zmínka o místě přímo v obci nazývaném „Rachel“ se nevztahuje k pojmenování nějakého konkrétního místa, ale označuje přímo vlastní terénní útvar v obci.
Vzhledem k faktu, že odkaz na „Velkou mateřskou bohyni“ je ústředním tématem hypotézy o původu havraňské pověsti, byla by spojitost s pramatkou Rachel vítaným příspěvkem do skládané mozaiky. Na základě výše uvedeného však tento střípek poněkud ztrácí na lesku a tak jej využijme alespoň jako „oslí můstek“ pro přechod k další indicii.
Již bylo zmíněno, že Riganin příběh je v podstatě převyprávěn na reliéfech kotle z Gundestrupu. Mezi mnoha výjevy je na kotli zobrazen i „bůh s kotlem“, je zobrazen v pozici, kdy se chystá ponořit člověka do kotle. Scéna pravděpodobně zobrazuje oběť „Velké mateřské bohyni“. Postava boha je identifikována jako Teutates a výjev na kotli jej zachycuje v podstatě ve stejné rituální roli jakou zastával Bran. S velmi pravděpodobným odkazem na Teutata se můžeme setkat u jednoho z archeologických nálezů pocházejícího ze severozápadních Čech, který by mohl poskytnout další vodítko a posloužit tak k vysvětlení havraňské pověsti.
Víte o nějaké informaci, která by doplnila text na této stránce? Zdá se Vám text stránky natolik přitažený za vlasy, že máte chuť protestovat? Objevili jste nějakou nepřesnou či zavádějící informaci? V každém případě budu rád, když použijete pro tyto účely připravený kontaktní formulář a svou připomínku prostřednictvím e-mailu pošlete.
Uvedené dílo (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika.
