Ostatní…
Havraň a „archeo-astro“
Pro existenci kultovního místa by mohla svědčit i poloha obce, lépe řečeno poloha kultovního místa v prostoru dnešní Havraně, která by naznačovala astronomické souvislosti. Takové místo neznáme a tak byl učiněn jen jakýsi náhodný testovací pokus, který měl ověřit zda by takové místo mohlo být v okolí kostela sv. Vavřince. O volbě polohy rozhodla reálná situace kolem kostela. Díky vzrostlé vegetaci se mnoho míst s výhledem na severovýchod v okolí kostela nenachází a tak bylo zvoleno místo zhruba v polovině východní hřbitovní zdi, místo pozorování je dále označeno jako poloha „Havraň A“.
Havraň - východ Slunce u kostela
Sledujeme-li v období před letním slunovratem polohy východů Slunce, lze konstatovat zajímavou skutečnost. Slunce se, obrazně řečeno, „kutálí“ po siluetě Českého středohoří. S blížícím se slunovratem se jeho jednodenní kroky zkracují.
Zdeněk Ministr uvádí, že:
za 16 dnů okolo slunovratu vykoná Slunce dráhu tam a zpět dvakrát 24', což je 2/3 šířky slunečního kotouče. Slunce v období kolem slunovratu tedy vychází delší dobu takřka na stejném místě obzoru. Nepatrné změny deklinace jsou překryty refrakcí, závislou hlavně na teplotě vzduchu. Od 1. do 21.6. se krok Slunce zkracuje, až se v den slunovratu zastaví v mezní, nejsevernější poloze, načež se opět vrací k zeměpisnému východu…
Zarážka, která „zastaví“ pohyb Slunce, jak vyplývá z obrázku pořízeného 17.6.2007, je silueta hory Bořeň. O letním slunovratu lze pozorovat vycházející Slunce na úpatí hory Bořeň, tam Slunce dosáhne nejsevernějšího východu v roce a pak se zase začne vracet zpět.
Východy Slunce pozorované z polohy „Havraň A“
Azimut východu Slunce o letním slunovratu je závislý na zeměpisné šířce místa pozorování a deklinaci Slunce v okamžiku pozorování. Pro deklinaci Slunce platí, že vykazuje závislost na čase. Jinak řečeno, před lety vycházelo Slunce o letním slunovratu severněji. Zdeněk Ministr ve své knize uvádí jednoduchou transformaci do pravěku, tedy že Slunce před 4800 lety vycházelo severněji o přibližně dva sluneční kotouče. Pro dobu laténskou lze přijmout předpoklad, že Slunce vycházelo o jeden sluneční kotouč (32') severněji než dnes. V podstatě lze prohlásit, že Slunce by tenkrát o letním slunovratu vycházelo téměř za horou Bořeň a vytvářelo tak jistě neopomenutelnou scenerii. Při cestě k Bořeni a nazpět míjí Slunce významné body na siluetě Českého středohoří, začátkem srpna Slunce vychází blízko Milešovky, která vytváří na téměř rovné siluetě hor na obzoru výrazný orientační bod – vrchol označený červenou šipkou, na měřítku pod obrázkem v poloze 21,5.
Směry: Havraň - Milá a Havraň - Bořeň
Malým zklamáním bylo, že při změření azimutu hory Milá, která tvoří nejvýraznější bod východního obzoru, vyšlo, že azimut spojnice kostel – Milá nesměřuje k východu a že tedy Slunce o rovnodennosti nevychází nad horou Milá. Situace na obzoru je však taková, že by asi nebyl větší problém v katastru obce Havraň najít takové místo, kde by o letním slunovratu bylo možné pozorovat východ Slunce za horou Bořeň a o rovnodennosti za horou Milá. Zdá se, že by to mohlo být někde v nejvyšším bodě okolí kostela u silnice vedoucí z Havraně směrem na Žatec.
Poloha kostela v Havrani a siluety kopců Českého středohoří na východním obzoru tvoří zajímavou konfiguraci, která by mohla naznačovat, že v daleké minulosti zde mohlo být umístěno nějaké pozorovacího zařízení s jehož pomocí byl sledován roční pohyb Slunce. Pokud by tomu tak bylo, tak by toto místo nepochybně získalo nádech posvátnosti a tradice tohoto místa by mohla sahat jistě do daleké minulosti. Snaha překrýt místo starého kultu a starou tradici nahradit kultem novým by mohla být jistě tak silná, že kostel sv. Vavřince v Havrani by mohl být posledním z kultovních míst v dlouhé řadě. V případě mé teorie vycházím velkou měrou z podobnosti děje líčeného havraňskou pověstí s reliéfy Plaveckého oltáře, myslím si, že je možné nalézt i další analogii, která se týká české pověsti a archeologického nálezu úzce souvisejícím s teorií, kterou jsem si pracovně nazval „mýtus o Rigani“. Pověst je v tomto případě spojena s velmi významným objektem a tak se na další stránce opustíme Havraň a seznámíme se s jednou z pověstí, která se vztahuje k vybudování Břevnovského kláštera v Praze.
Víte o nějaké informaci, která by doplnila text na této stránce? Zdá se Vám text stránky natolik přitažený za vlasy, že máte chuť protestovat? Objevili jste nějakou nepřesnou či zavádějící informaci? V každém případě budu rád, když použijete pro tyto účely připravený kontaktní formulář a svou připomínku prostřednictvím e-mailu pošlete.
Uvedené dílo (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika.
