Havraň - první písemná zmínka a původ jména Havraň

• Havraň…
• Pověst…
• Kostel…
• Kontakt…



První písemná zmínka a původ jména „Havraň“

S užitím jména Havraň ( Habran ) v psané podobě se můžeme poprvé setkat na dvou listinách, které byly sepsány v komendě německých rytířů v Chomutově 1. ledna 1281 ( A.D.MCCLXXXI. Calendis Januarii ).

Újezd Křímov - darovací listiny

Obsahy obou listin uvádí Tomáš Velímský^[1] v práci věnované osídlování hřebenů Krušných hor, cituji…

První z nich prohlašuje Chotěbor ( Chothoborius ) z Račic společně s manželkou, že pro spásu svých duší odkazují domu řádu německých rytířů v Chomutově majetek ( bona ) Krimove a s ním související vsi, jejichž jména jsou: Strasch, Nakavaz, Ludem, Durrental, Meinhardesdorf, Hodevitz, Vizok , každou se soudním právem, čímž se zřejmě rozumí instituce rychty ( iudicio ), poli, lesy, loukami, právy rybolovu a honitby a vším příslušenstvím.

Druhou listinou řád německých rytířů směňuje se Smilem z Liběšovic ( Smylo de Lubschowitz ), bratrem Chotěbora z Račic, ves Tureč ( Tursche ), kterou věnoval při svém vstupu do řádové komunity Vratislav z Maštova, potomek rodu Milhosticů. Smil řádu postoupil náhradou pole ( pro agris ), vršky ( pro collibus ) a hraniční území ( pro metis ) mezi Spořicemi ( Sporicz ) a Černovicemi ( Schirnowitz ) a navíc doplatil rozdíl v ceně směňovaných nemovitostí ve výši 45 hřiven stříbra.

V čele početné a na obou listnách identicky seřazené skupiny svědků figurují Albert ze Žeberka a jeho stejnojmenný bratr, purkrabí z Leisnigu. Téměř všichni další svědkové pocházejí podle predikátů z řad drobnější šlechty ze Žatecka, Kadaňska, Chomutovska, resp. z nejjižnější části Mostecka.

Chval z Havraně a ostatní svědci

Mezi těmito svědky je uveden i Qual de Habran  – Chval z Havraně. Predikát zmíněného Chvala,  de Habran , je první písemná zmínka o jménu obce.

Místa odkud svědkové listin z roku 1281 pocházeli, jak je uvádí Velímský^[1], jsou:

• hrad Žeberk ( Albertus de Seberc )
• hrad Leisnig v Míšeňsku ( Alber de Liznic )
• Ervěnice ( Bohuslaus, Neblaz de Se )
• Maštov ( Burkardus de Maschauwe )
• hrad Rechenberg ( Heinricus de Rechenberc )
• Žďár ( Eckehardus de Brande )
• Dobřenec ( Pyrsedote de Dobersenz )
• Háj ( Petrus de Hagi )
• Minice ( Wlke de Minitz )
• Březno u Chomutova ( Luders, Fridericus de  Briesen )
• Soběsuky ( Petrus, Pribizlabe, Vazelabe de Sobesuc )
• Voděrady ( Bohusche, Benec de Vodihrade )
• Saběnice ( Vlschek de Sabenitz )
• Zaječice ( Benko, Vocko de Saiaschitz )
• Havraň ( Qual de Habran )
• Vysoké nebo Malé Březno u Mostu ( Troian de  Briesen )
• Újezd ( Pocral de Ugezd )
• Sušany ( Petrus de Zuschan )
• Liběšice ( Stiezlabe de Lubeschitz )
• Brany ( Schazlabe de Bran )

Dochované citace jména obce Havraň

Podle publikace Místní jména v Čechách^[2] jsou dochované citace jména Havraň v historické literatuře následující:

• 1281 – Qual de Habran
• 1337 – Jesco de Hrawan ecclesiae in Hawran
• 1338 – Ješko dictus Havránek de Hauranye
• 1369 – Hawran (1369–99)
• 1381 – in villa Hawranczy
• 1381 – Machco de Hawranczie
• 1405 – Habran, in Hawrano
• 1412 – Hawran
• 1447 – Kača z Havrana
• 1455 – in Trzieskolupiech cur. rust. – in Hawranie et in Sabeniczich
• 1492 – Tiema de Kolditz hered.suam in hawrani villam, curiam rust.
• 1496 – ves svou děd.Habran
• 1550 – Jíra Buček dvůr ve vsi Havraněvsi 1/2 míle od Mostu
• 1550 – Jíra jinak Buček z Havrana
• 1787 – Hawran, Habern
• 1846 – Hawran, Habran (in der Volkssprache Habern)

Platí skutečně, že: „Tady je Havranovo!“?

Antonín Profous^[2] soudí, že ano a dále ve své knize uvádí:

Jm. Havraň vzniklo přivlastňovací příponou -jь z os. jm. Havran a znamenalo Havranův, t. dvůr (os.jm. Havran: 1473 in villa Lnarzich… in Chlumnie, in curiis rust., in quibus residet Jan hawran, DD 23/329). Jménu se v poněmčované krajině nerozumělo docela a pak dostávalo tvar Havran , v  Havraně , z  Havrana .

Pokud správně rozumím citovanému zápisu, tak představa, že šlo o dvůr (tedy o raně středověké venkovské velmožské sídlo – kurii ), je odvozena z citací, které obsahují text „cur. rust.“ a vztahují se k letům 1455 a 1499. Další uvedený záznam dokládá existenci osobního jména Hawran v roce 1473, a říká, že dotyčný Jan hawran sídlil na zemědělské kurii ( in curiis rust., in quibus residet Jan hawran ). Vzhledem k faktu, že tento zápis chybí mezi uvedenými citacemi jména obce, není možné, na základě textu v Profousově knize^[2], asi ani jednoznačně prohlásit, že se vztahuje k obci Havraň.

Takový závěr nás ovšem opravňuje položit zásadní otázku. Proč tento dvůr není Chvalův či Ješkův? Proč by mělo být jméno obce odvozeno právě na základě uvedených faktů? Byl-li Chvalův predikát de Habran a Ješkův de Hrawan , je logické, že původ jména musel být starší. Zdá se velmi pravděpodobné, že se obec Havraň vyvinula ze zemědělské usedlosti, ale zda se praotec zakladatel jmenoval stejně jako jeho citovaný následovník na konci 15. století, je otázka, která asi zůstane navždy bez odpovědi.

zdroje textu :

1. „Trans montes, ad fontes, Tomáš Velímský, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most 1998, Bratři Chotěbor z Račic a Smil z Liběšovic a majetek (bona) Křimov s. 81 - 106“
2. „Místní jména v Čechách, Dr. Antonín Profous, Díl I., s.600, Československá akademie věd, Praha 1954“

Víte o nějaké informaci, která by doplnila text na této stránce? Zdá se Vám text stránky natolik přitažený za vlasy, že máte chuť protestovat? Objevili jste nějakou nepřesnou či zavádějící informaci? V každém případě budu rád, když použijete pro tyto účely připravený kontaktní formulář a svou připomínku prostřednictvím e-mailu pošlete.