Ostatní…
Pověst – heraldická varianta
Při práci na tvorbě návrhu znaku a vlajky obce uvedl tvůrce návrhu, pan Kasík, následující:
Pro figury do horních polí návrhu obecního znaku byla nacházena inspirace v kamenné plastice, užité nad hrotitým obloukem portálu předsíně na jižní straně kostela sv. Vavřince v Havrani.
Obdélníková pískovcová deska (cca 40 x 60 cm) nese dvě vedle sebe tesaná znamení. Vpravo je zcela dobře identifikovatelná vpřed hledící hlava jelena. Vlevo je tvar, který krom několika centimetrů nad plochu vystupujícího, ale zcela jinak plochého reliefu, nemá žádné tesané detaily, které by umožnily jednoznačné pojmenování vyobrazeného. Nepochybně jde o artefakt heraldický. Obrys vyvolává představu o hlavě býka, resp. vola, jak byla a je i v současnosti interpretována.
Při kritickém pohledu na plastiku vyvstane několik podstatných otázek, které jsou i dnes obtížně řešitelné. První otázkou je, zda jde o figury, které lze označit za heraldické. Domnívám se, že jde o heraldickou památku a to zcela nepochybně s heraldikou šlechtickou. Další otázkou je jak ony figury interpretovat. Chybí zde štíty, pokud bychom chtěli hovořit o erbech. Úplným rodovým erbem je štít se znamením a na jeho horním konci postavená přilbice s tzv. klenotem, který obvykle opakoval figuru již jednou užitou ve znaku. Domnívám se, že figuru, která je vnímána jako hlava vola lze mít za vyobrazení přilbice s klenotem býčích rohů. Je docela možné, že i hlava jelena je zbytkem klenotu. Pak by bylo možné snad hovořit o torzu znakové aliance tvořené dvěma znaky a to muže heraldicky vpravo a ženy heraldicky vlevo. S tím se pojí další otázka, zda je ona plastika skutečně úplná a na svém původním místě. Nejde o druhotné umístění po transferu například z kostelního interiéru? Nejde například o torzo náhrobního kamene, či jiného funerálního objektu? Pro pohyb různých součástí původního interiéru kostela mohly být různé důvody - například přestavba kostela, která proběhla v 18 století, jejíž součástí mohlo být položení nové podlahy kostela s odstraněním náhrobníků umístěných do podlahy. Ke vzniku pověsti nepochybně přispěla i ta skutečnost, že vyobrazení na havraňské desce nebyla doposud dostatečně zhodnocena, věrohodně vysvětlena a určena. Ani se současnou úrovní vědomostí o české šlechtické heraldice nijak nepokročíme a musíme doufat, že budoucnost přinese nějaké vysvětlení.
Stanislav Kasík
Heraldická kancelář „Dauphin“ Roudnice nad Labem 2002
Co k této hypotéze říci? Snad jen to, že bloky Plaveckého oltáře – tedy památky, která zobrazuje muže se sekerou, dobytče a stromy – které tvořily vlastní pilíř, byly rozebrány a použity k posílení stěn základů katedrály Notre Dame v Paříži, kde byly roku 1710 při práci na výstavbě krypty objeveny. Tedy varianta, že něco mohlo být objeveno při rekonstrukci podlahy kostela, nemusí být možná ani daleko od pravdy.
Víte o nějaké informaci, která by doplnila text na této stránce? Zdá se Vám text stránky natolik přitažený za vlasy, že máte chuť protestovat? Objevili jste nějakou nepřesnou či zavádějící informaci? V každém případě budu rád, když použijete pro tyto účely připravený kontaktní formulář a svou připomínku prostřednictvím e-mailu pošlete.
Uvedené dílo (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika.
