Ostatní…
Pověst – Přechody a meziprostory
Na tomto místě by bylo možná vhodné dotknout se představy Keltů o fungování okolního světa. Je potřeba uvědomit si fakt, že v tomto chápání světa byly tento i onen svět, v keltském pojetí zásvětí, přítomny vedle sebe a na určitých místech a v určitých dobách mohlo docházet k jejich vzájemnému prolínání. Velmi dobře toto popisuje Wolf-Dieter Storl ve své knize :
Mladý pastýř objevil krásnou nymfu na břehu jezera. Je to typické místo přechodu. Setkává se tady jedna říše s dalšími; stýká se tu pevná země, neklidná říše povětří a chladná říše vody. Podobné místo znamená zlom v kontinuitě, trhlinu, hiatus, otvor kde se mohou zjevovat bytosti z meziprostorů a transcendentního světa. Mohlo by to být stejně dobře rozcestí, pramen, vrchol hory nebo houština, protože i to jsou místa přechodů, plná kouzel a nepředvídatelných možností.
Keltové považovali i zvířata a rostliny, které se dají na podobných místech spatřit, za magické. Především labutě, které žijí na březích porostlých rákosem, mezi vodou a pevnou zemí. Labuť je pták, a tudíž náleží ke světu světla a povětří, její dlouhý krk má však v sobě cosi z hada, tedy chtonického. Její zabarvení spojuje bílou barvu mléka, červenou barvu krve a černou barvu země (kal, saze). Tito velcí ptáci představují spojení a zároveň v sobě zahrnují část protikladů, proto jsou magičtí: jsou posvátní, protože spojují léčivé síly slunce (oheň) a vody. Podle Keltů může labutí zpěv člověka očarovat.
Svítání, které odděluje den a noc; poledne, kdy stojí slunce v zenitu a dělí den na dvě půle; večer za soumraku, kdy světlo přechází v tmu. Jsou to doby předělu, hranice mezi různými říšemi, okamžiky chaosu, kdy zákony jedné říše přestávají platit a zákony druhé se ještě neujaly vlády. Tehdy se mohou setkat smrtelníci s nesmrtelnými, zemské bytosti s bytostmi z jiného světa.
a autor pokračuje…
Také poledne je dobou duchů, předěl k věčnosti. „High Noon“, pravé poledne, bylo správným časem k duelům, které směl přežít jen jeden
Keltské motivy v amerických filmech
Ve westernech a mysterijních dramatech americké společnosti se objevuje spousta keltských motivů. Obraz bíle oblečeného hrdiny, který vystoupí v poledním horku filmu „High Noon“ [V pravé poledne, americký western z roku 1952] proti černě oděnému zloduchovi k vrcholnému „showdown“, je stejně tak keltský jako symbol hrdiny, který poté, co přemohl zlo, odcválá osamocen na svém věrném koni do zapadajícího slunce (směrem na západ, tedy do nadpřirozeného světa).
„zdroj textu : Wolf-Dieter Storl Magické rostliny Keltů VOLVOX GLOBATOR 2004, str. 106“
Uvedené dílo (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika.
